Co je to fiat měna a fiat peníze
Čím jsou kryté peníze?
Fiat měna je tzv. nucené oběživo, tzv. fiat peníze jsou pak představitelem tohoto (v)nuceného oběživa. Termín "nucené oběživo" je technický termín s kterým pracuje současná ekonomie (jakožto teoretická i deskriptivní věda), zákony, ale i centrální banky. Například ČNB na svém webu k fiat měne a k fiat oběživu uvádí:
"V moderní době jsou bankovky a mince klasifikovány jako tzv. „fiat money“ čili peníze s nuceným oběhem drahými kovy nekryté, za něž ale lze drahé kovy nakoupit za ceny stanovené tržně. Množství peněz v oběhu obvykle odpovídá potřebám ekonomiky a plynulému oběhu zboží, služeb, kapitálu apod., a jejich emise nezávisí na dostupnosti a těžbě drahých kovů, jako tomu bylo v době tzv. metalického standardu . Hotovostní peníze jsou přitom na relativním ústupu a většina peněz je bezhotovostních; ty jsou tvořeny zejména emisí úvěrů dvoustupňovým bankovním systémem převážně ve formě vkladů domácností a firem. Hodnota peněz je přitom z ekonomického pohledu zaručena tím, že centrální banka svou měnovou politikou pečuje o cenovou stabilitu, tj. stabilní kupní sílu peněz. Vedle toho pak centrální banka v rámci provádění mikro- a makro-obezřetnostní politiky dohlíží na řádné fungování jednotlivých bank a pečuje o stabilitu finančního systému jako celku. Z ekonomického hlediska je proto reálná hodnota nejen bankovek a mincí, ale obecně české měny jako takové, v čase uchovávána díky tomu, že ČNB plní své zákonné úkoly."
Z toho, co ČNB uvádí je explicitně k vyčtení (a v tomto má ČNB pravdu), že fiat měna a fiat peníze nejsou ničím kryté. To, co zajišťuje jejich cirkulaci, je donucení (jak jinak by mohlo existovat něco nucené než donucením). O krytí peněz nemá smysl hovořit. Peníze jsou buď komoditou a pak jsou tím, čím jsou (například uncovou zlatou mincí ČNB) a nebo kryté nejsou vůbec. O tzv. krytí můžeme hovořit u bankovních i nebankovních šeků, závazků a jiných slibů, nikoli však o penězích. Čím by bylo kryto zlato? Zlato má svou hodnotu proto, že je jej lidé chtějí (hovoříme pak o tržní ceně).
Toto je sice tzv. pamětní bankovka v nominální hodnotě 100 Kč, představuje však typický příklad nekrytého fiat oběživa s vnuceným oběhem.
Jak vznikla FAIT měna a FIAT peníze?
Historicky vznikly peníze jako produkt trhu. To není žádná prázdná učebnicová fráze, ale přesný popis faktu. Peníze vznikly jako komodita, jejichž účel byl vyhrazen pro směnu i uložení hodnoty. Historicky jako peníze sloužila různé komodity (slovo platit je od slova plátno, které byly formou peněz po určité období nejen na našem území), přední postavení si ale vydobyly zlaté, stříbrné a měděné mince.
Peníze obecně a peníze speciálně v podobě mincí, nevznikly jako něčí záměr či design. Vznikly procesem, který bychom dnes nazvali "samoorganizace" a z počátku nebylo vůbec zřejmé, že něco takové jako peníze má vůbec existovat, jakou "to" má mít podobu, vlastnosti apod.
Statér z elektronu (Lydie, 6. stol. př. n. l.). Élektrum je přirozeně se vyskytující slitina ze zlata a stříbra, se stopovým množstvím mědi a dalších kovů. V Lýdii byla tato slitina využita k ražbě prvních mincí světa. Tyto mince byly objevem (designem) obyvatel Lýdie. Mince však nemusely být na "trh" uváděny, poptávka po nich byla veliká z důvodu přirozené poptávky po zlatě, která zde byla již dávno předtím.
Nemůžeme se zde nezmínit o prvních zlatých mincí. Ty pocházely z Lýdie a byly raženy z elektronu - přirozeně se vyskytující slitiny zlata a stříbra. Nejstarší nálezy patří do období 650 př. n. l. Mince však nebyly raženy a vydávány jako "nařízené" státní platidlo. Byly spíše uvedeny na trh, jakožto geniální produkt, který se ujal. Jednalo se zajisté o jeden z největších vynálezů lidstva.
Historicky se samozřejmě peníze vyvíjely. Přesto od roku 650 př. n. l. do prvních desetiletí roku 1900 byly hlavními představiteli peněz zlaté a stříbrné mince. Přechod k fiat oběživu, tak jak ho známe dnes, nebyl další "evoluční krok" či "modernizace peněz", ale záměrná krádež zlata a zavedení fiat oběživa tak, aby krádež mohla nerušeně pokračovat dál. Z historického hlediska je fiat oběživo velice nedávný experiment, jehož výsledky zatím neznáme. Je ale možné, že řada z nás se výsledků tohoto experimentu dožije.
Jaké jsou alternativy k fiat oběživu
Úplná alternativa k fiat oběživu není. Stát si mnoha způsoby chrání monopol na (fiat) peníze a to od daňových zákonů po trestní zákoník. Výjimkou není ani České republiky. Ta ve svém souboru zákonů ukotvila paragraf § 239 - Ohrožování oběhu tuzemských peněz. Všimněte si, že "stejná sazba" je i jen za odmítnutí "tuzemských peněz". Citace jednotlivých paragrafů z Trestního zákoníku České republiky jsou uvedeny níže.
Uchovatelé hodnot jsou pak v dnešní době:
- zlaté mince,
- stříbrné mince,
- nemovitosti,
- kryptoměny
- apod.
Zlatá pamětní mince ČNB - představuje uchovatele hodnot s nominální hodnotou 5000 Kč. Tržní cena zlata je však mnohem větší.
Uchovatele hodnot je třeba volit vzhledem k jeho tržní ceně, volatilitě (rychlosti změny ceny), likvidity, bezpečnosti uložení, nákladů na uložení a řady dalších parametrů.
Rozdíl mezi fiat oběživem a skutečnými penězi
Tvrzení: "Peníze jsou samozřejmě naprosto teoretický koncept založený čistě na důvěře, to bylo ovšem pravda i v době zlatého standardu (jen se ta důvěra přesunula na arbitrárně vybraný v zásadě neužitečný kov). Udivuje mne ale množství lidí které to znepokojuje - to marné hledání jistot v dnešním světě! Jediná možnost jak to změnit je vrátit se zpět k měně kde peněžní jednotkou bude 1 Kč = jedna kráva česká. U Masajů to tak dodnes funguje, ale jejich ekonomika založená na výměnách skotu není všeobecně atraktivní k následování."
Odpověď: Peníze nejsou teoretický koncept. Nejsou ničím konceptem, ale vznikly jako přirozený produkt trhu. (Skutečné) peníze nejsou založeny na důvěře, ale na nabídce a poptávce, na touze vlastnit drahé kovy či jinou komoditu a to ať už z důvodu magické krásy této komodity a nebo její užitečnosti (odlitek železa nebo mědi, plátno, cigarety apod.).
Ten zásadní rozdíl mezi fiat oběživem (tj. tím co namísto peněz používáme dnes) a skutečnými penězi (jakými byly třeba již mnohokrát zmiňované zlaté mince) je ten, že peníze byly mezi účastníky trhu směňovány z přirozeného požadavku vlastnit danou “peněžní komoditu”, v případě fiat oběživa či fiat měny je potřeba vlastnit danou fiat měnu vynucena státem. Proto hovoříme o nuceném oběživu.
Toto nucení oběživa, o které by jinak nikdo neměl žádný zájem, s sebou ale přináší naprosto zásadní proměnu společnosti, která je experimentální (ve smyslu nevyzkoušená) a ale hlavně násilná (vynucená), riskantní a při této záměně peněz za fiat oběživo proběhla krádež. Jedním z mnoha důležitých aspektů je, že skutečné peníze jsou vždy vystaveny konkurenci, kterou musí uhájit. Zatímco v případě fiat měny či fiat oběživa se jednotlivé státy snaží o politické odstranění konkurence. Ostatně proto je požadavek na jednu měnu Evropské unie, namísto toho, aby zde byla paralelní, konkurenční měna těm národním. Integrace Evropské unie je především snahou o odstranění konkurence národních měn.
Inflace - zásadní problém fiat oběživa
Opravdu základním a zničujícím problémem fiat peněz, reps. fiat oběživa je zničující inflace.
Vybrané zákony ČR k problematice fiat oběživa
§ 239 Ohrožování oběhu tuzemských peněz
(1) Kdo neoprávněně vyrobí nebo vydá náhražky tuzemských peněz, nebo kdo takové náhražky neoprávněně dává do oběhu, bude potrestán odnětím svobody až na šest měsíců, zákazem činnosti nebo propadnutím věci.
(2) Stejně bude potrestán, kdo
- bez zákonného důvodu odmítá tuzemské peníze, nebo
- poškozuje tuzemské peníze.
Pozor, tento trestný čin nijak nesouvisí s trestným činem padělaná peněz a skutečně souvisí jen a jen s uváděním do oběhu "jiných peněz". Na to je jiný paragraf, tj. § 233 Padělání a pozměnění peněz. Jak by ty "jiné peníze" dle paragrafu § 239 mohly vypadat a jak by asi tak mohly fungovat, není moc zřejmé, ale stát evidentně tímto trestním zákonem chrání svůj monopol na (fiat) peníze. I když se v tomto článku problematikou padělaní peněz nezabýváme, uveme si pro srovnán i citaci § 233.
§ 233 Padělání a pozměnění peněz
(1) Kdo sobě nebo jinému opatří nebo přechovává padělané nebo pozměněné peníze nebo prvky peněz sloužící k ochraně proti jejich padělání, bude potrestán odnětím svobody na jeden rok až pět let.
(2) Kdo padělá nebo pozmění peníze v úmyslu udat je jako pravé nebo platné anebo jako peníze vyšší hodnoty, nebo kdo padělané nebo pozměněné peníze udá jako pravé nebo platné anebo jako peníze vyšší hodnoty, bude potrestán odnětím svobody na tři léta až osm let.
(3) Odnětím svobody na pět až deset let nebo propadnutím majetku bude pachatel potrestán,
- a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 nebo 2 jako člen organizované skupiny, nebo
- b) spáchá-li takový čin ve značném rozsahu.
(4) Odnětím svobody na osm až dvanáct let nebo propadnutím majetku bude pachatel potrestán,
- a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 nebo 2 jako člen organizované skupiny působící ve více státech, nebo
- b) spáchá-li takový čin ve velkém rozsahu.
(5) Příprava je trestná.