Pražský groš (německy Prager Groschen, latinsky grossus Pragensis, polsky grosz praski) byla stříbrná mince, kterou nechal na základě mincovní reformy, zpracované italskými právníky a bankéři, razit od roku 1300 český král Václav II. Mince byla ve své době ve střední Evropě široce užívaným platidlem. Pražský groš nahrazoval stávající denáry a brakteáty. Výchozí hmotnost mince byla 3,95g, ale první mince byly o hmotnosti 3,5 až 3,7g a dosahovaly ryzosti 923-933/1000. Označení "pražský groš" vzniklo nesprávným pochopením původního názvu denarius grossus – tedy těžký denár. Byl totiž oproti předchozím starším denárům nejen výrazně kvalitnější, ale především větší a mnohonásobně těžší. A právě z latinského přídomku grossus = těžký vzniklo české slovo groš, které se v českém mincovnictví udrželo i později po řadu staletí. [6]
Předlohou pražského groše byl turský groš ražený v Tours od roku 1266 Ludvík a ražba byla ukončena v roce 1547. Vzhled mince se, během období celé ražby (tedy 281 let), příliš nelišil (i když drobnější změny jsou jasně pozorovatelné a zaznamenané), líc nesl královskou korunu a rub korunovaného dvouocasého lva. Měnily se samozřejmě signatury panovníků. Pražský groš byl ražen nejen nejen v Kutné Hoře, ale i ve šlikovské mincovně v Jáchymově. Tato varianta mince se liší šlikovským štítem v rubním opise. Odhaduje se, že za dobu ražby bylo vyraženo půl miliardy těchto mincí. Pražský groš byl vzorem groše míšenského, uherského a polského. Ražba byla ukončena v roce 1547, kdy byl pražský groš nahrazen tolary, viz [6]. Pražské groše však byly nadále v peněžním oběhu, který zakázal až Ferdinand III. patentem ze dne 26. 9. roku 1644.
Pražský groš - v otázkách a odpovědích
Kdo zavedl Pražský groš
Pražský groš zavedl český král Václav II v roce 1300 a nahradil tak stávající denáry a brakteáty, které byly za období jeho vlády zpočátku raženy. Označení "pražský groš" vzniklo nesprávným pochopením původního názvu denarius grossus – tedy těžký denár.
Kdo razil Pražský groš
Pražský groš byl ražen v letech 1300 až 1547 za následujících panovníků:
- Václav II. (1278-1305) - WENCEZLAVS SECVNDVS
- Jan Lucemburský (1310-1346) - IOHANNES PRIMVS
- Karel IV. (1346-1378) - KAROLVS PRIMVS
- Václav IV. (1378-1419) - WENCEZLAVS TERCIVS
- Ladislav Pohrobek (1453-1457) - LADISLAVS PRIMVS
- Jiří z Poděbrad (1458-1471) - GEORGIVS PRIMVS
- Vladislav II. (1471-1516) - WLADISLAVS SECVNDVS
- Ludvík Jagellonský (1516-1526) - LVDOVICVS PRIMVS
- Ferdinand I. (1526-1564) - FERDINANDVS PRIMVS
Přestože ražba grošů byla ukončena roku 1547, kdy byla zahájena ražba jáchymovského tolaru. Pražské groše však byly nadále v peněžním oběhu, který zakázal až Ferdinand III. patentem ze dne 26. 9. roku 1644 [4].
Jak jsme již říkali, docházelo postupně ke kažení zrna mince, tj. docházelo ke snižování stříbra v minci a to buď přidáváním většího množství mědi a nebo dokonce snižováním hmotnosti mince. S rostoucím obsahem mědi samozřejmě roste i korozivní tlak a mince s nižším zrnem (tedy obecně pozdější ražby) jsou obecně dochovány ve výrazně horší zachovalosti.
Pražský groš - Kutná Hora ale i Jáchymov
Pražský groš je neodmyslitelně spjat s městem Kutná Hora, resp. samozřejmě s Mincovnou kutná hora, která bývá také nazývána jako Vlašský dvůr. Ražbu mince podnítil a dlouhodobě zajistil nález bohatých stříbrných ložisek v Kutné Hoře, která byla velmi vydatná a dnes se této problematice věnuje České muzeum stříbra. Mincovny v Kutné Hoře byla ražba realizována i ve šlikovské mincovně v Jáchymově. Tato varianta mince se liší šlikovským štítem v rubním opise.
Jaká je cena Pražského groše
Uvést cenu pražského groše v obecném smyslu není možné. Prodejní cenu totiž určují následují parametry:
- Panovník - panovník za něhož byl daný pražský groš vyražen je důležitou charakteristikou dané mince, je třeba si uvědomit, že mince byla ražena v letech 1300 až 1547, tedy v poměrně dlouhém časovém horizontu.
- Typ či varianta - i během období vlády jednoho panovníka mohlo být raženo značné množství různých variant pražských grošů, včetně typů u nichž známe jen několik málo či dokonce jediný exemplář.
- Mincovna - vedle Mincovny v Kutné Hoře byla ražba realizována i ve šlikovské mincovně v Jáchymově. Tato varianta mince se liší šlikovským štítem v rubním opise.
- Zachovalost - tj. fyzický stav (poškození) mince, více informací k problematice zachovalosti mincí obecně v samostatném článku: zachovalost mincí.
Vzhled mince se, během období celé ražby, příliš nelišil (i když drobnější změny jsou jasně pozorovatelné a zaznamenané), líc nesl královskou korunu a rub korunovaného dvouocasého lva. Měnily se však samozřejmě signatury panovníků.
Reference
[1] České muzeum stříbra v Kutné Hoře
[2] Pražský groš - stránka na encyklopedii Wikipedia
[3] SMOLÍK, Josef. Pražské groše a jejich díly : 1300-1547. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění, 1894 - digitalizovaná verze knihy v archivu Městské knihovny v Praze
[4] Historicko-peněžní vývoj na Moravě od konce třicetileté války do zavedení konvenční měny (1648-1750)
[5] Hásková, J. 1971: Pražské groše z let 1471–1526. Vladislav II.–Ludvík I. Hradec Králové