Vážení zákazníci, od 1.6. do 19.7. 2023 máme eshop zcela zavřený, bez možnosti objednávání zboží. Objednávky přijaté před 1.6. 2023 budou teď vyřízeny. Děkujeme za pochopení.

Pražský groš

Pražský groš (německy Prager Groschen, latinsky grossus Pragensis, polsky grosz praski) byla stříbrná mince, kterou nechal na základě mincovní reformy, zpracované italskými právníky a bankéři, razit od roku 1300 český král Václav II. Mince byla ve své době ve střední Evropě široce užívaným platidlem. Pražský groš nahrazoval stávající denáry a brakteáty. Výchozí hmotnost mince byla 3,95g, ale první mince byly o hmotnosti 3,5 až 3,7g a dosahovaly ryzosti 923-933/1000. Označení "pražský groš" vzniklo nesprávným pochopením původního názvu denarius grossus – tedy těžký denár. Byl totiž oproti předchozím starším denárům nejen výrazně kvalitnější, ale především větší a mnohonásobně těžší. A právě z latinského přídomku grossus = těžký vzniklo české slovo groš, které se v českém mincovnictví udrželo i později po řadu staletí. [6]

Předlohou pražského groše byl turský groš ražený v Tours od roku 1266 Ludvík a ražba byla ukončena v roce 1547. Vzhled mince se, během období celé ražby (tedy 281 let), příliš nelišil (i když drobnější změny jsou jasně pozorovatelné a zaznamenané), líc nesl královskou korunu a rub korunovaného dvouocasého lva. Měnily se samozřejmě signatury panovníků. Pražský groš byl ražen nejen nejen v Kutné Hoře, ale i ve šlikovské mincovně v Jáchymově. Tato varianta mince se liší šlikovským štítem v rubním opise. Odhaduje se, že za dobu ražby bylo vyraženo půl miliardy těchto mincí. Pražský groš byl vzorem groše míšenského, uherského a polského. Ražba byla ukončena v roce 1547, kdy byl pražský groš nahrazen tolary, viz [6]. Pražské groše však byly nadále v peněžním oběhu, který zakázal až Ferdinand III. patentem ze dne 26. 9. roku 1644.

Pražský groš - v otázkách a odpovědích

Kdo zavedl Pražský groš

Pražský groš zavedl český král Václav II v roce 1300 a nahradil tak stávající denáry a brakteáty, které byly za období jeho vlády zpočátku raženy. Označení "pražský groš" vzniklo nesprávným pochopením původního názvu denarius grossus – tedy těžký denár.

Kdo razil Pražský groš

Pražský groš byl ražen v letech 1300 až 1547 za následujících panovníků:

  • Václav II. (1278-1305) - WENCEZLAVS SECVNDVS
  • Jan Lucemburský (1310-1346) - IOHANNES PRIMVS
  • Karel IV. (1346-1378) - KAROLVS PRIMVS
  • Václav IV. (1378-1419) - WENCEZLAVS TERCIVS
  • Ladislav Pohrobek (1453-1457) - LADISLAVS PRIMVS
  • Jiří z Poděbrad (1458-1471) - GEORGIVS PRIMVS
  • Vladislav II. (1471-1516) - WLADISLAVS SECVNDVS
  • Ludvík Jagellonský (1516-1526) - LVDOVICVS PRIMVS
  • Ferdinand I. (1526-1564) - FERDINANDVS PRIMVS

 

Přestože ražba grošů byla ukončena roku 1547, kdy byla zahájena ražba jáchymovského tolaru. Pražské groše však byly nadále v peněžním oběhu, který zakázal až Ferdinand III. patentem ze dne 26. 9. roku 1644 [4].

Jak  jsme již říkali, docházelo postupně ke kažení zrna mince, tj. docházelo ke snižování stříbra v minci a to buď přidáváním většího množství mědi a nebo dokonce snižováním hmotnosti mince. S rostoucím obsahem mědi samozřejmě roste i korozivní tlak a mince s nižším zrnem (tedy obecně pozdější ražby) jsou obecně dochovány ve výrazně horší zachovalosti.

Pražský groš - Kutná Hora ale i Jáchymov

Pražský groš je neodmyslitelně spjat s městem Kutná Hora, resp. samozřejmě s Mincovnou kutná hora, která bývá také nazývána jako Vlašský dvůr. Ražbu mince podnítil a dlouhodobě zajistil nález bohatých stříbrných ložisek v Kutné Hoře, která byla velmi vydatná a dnes se této problematice věnuje České muzeum stříbra. Mincovny v Kutné Hoře byla ražba realizována i ve šlikovské mincovně v Jáchymově. Tato varianta mince se liší šlikovským štítem v rubním opise.

Jaká je cena Pražského groše

Uvést cenu pražského groše v obecném smyslu není možné. Prodejní cenu totiž určují následují parametry:

  • Panovník - panovník za něhož byl daný pražský groš vyražen je důležitou charakteristikou dané mince, je třeba si uvědomit, že mince byla ražena v letech 1300 až 1547, tedy v poměrně dlouhém časovém horizontu.
  • Typ či varianta - i během období vlády jednoho panovníka mohlo být raženo značné množství různých variant pražských grošů, včetně typů u nichž známe jen několik málo či dokonce jediný exemplář.
  • Mincovna - vedle Mincovny v Kutné Hoře byla ražba realizována i ve šlikovské mincovně v Jáchymově. Tato varianta mince se liší šlikovským štítem v rubním opise.
  • Zachovalost - tj. fyzický stav (poškození) mince, více informací k problematice zachovalosti mincí obecně v samostatném článku: zachovalost mincí.

 

Vzhled mince se, během období celé ražby, příliš nelišil (i když drobnější změny jsou jasně pozorovatelné a zaznamenané), líc nesl královskou korunu a rub korunovaného dvouocasého lva. Měnily se však samozřejmě signatury panovníků.

Reference

[1] České muzeum stříbra v Kutné Hoře

[2] Pražský groš - stránka na encyklopedii Wikipedia

[3] SMOLÍK, Josef. Pražské groše a jejich díly : 1300-1547. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění, 1894 - digitalizovaná verze knihy v archivu Městské knihovny v Praze

[4] Historicko-peněžní vývoj na Moravě od konce třicetileté války do zavedení konvenční měny (1648-1750)

[5] Hásková, J. 1971: Pražské groše z let 1471–1526. Vladislav II.–Ludvík I. Hradec Králové

[6] České muzeum stříbra - 500. výročí druhé stříbrné horečky v Čechách a zač nám také může poděkovat Amerika